Skip to content
Zámek Lednice na jižní Moravě

Zámek Lednice

Romantická

Lednice, pohádková brána do krajiny zapsané na seznam UNESCO, okouzluje novogotickým zámkem, historickým palmovým skleníkem, okrasnými zahradami a drobnými parkovými stavbami.

Od „ledárny“ k vyhledávané destinaci

Nejchladnější destinace

Název Lednice (poprvé zmíněný v roce 1222) je odvozen od českého slova „led“ a pravděpodobně odkazuje na mrazivé vody řeky Dyje. Historická německá podoba „Eisgrub“ doslova znamená „ledový důl“ či „ledovec“. Ironií osudu vyrostla z „lednice“ jedna z nejvyhledávanějších cestovatelských destinací světa.

Velká Morava

V 9. století se v okolí nacházelo významné mocenské středisko Velkomoravské říše. Archeologické výzkumy v nedalekém Pohansku odhalily knížecí dvorec, křesťanský kostel a bohaté pohřebiště.

Moravská tvrz

Na počátku 13. století, dávno před tím, než zde stál zámek, byla Lednice gotickou tvrzí v držení rodu Sirotků, která střežila řeku.

Pohled na zámek Lednice na jižní Moravě

Novogotické přetvoření

Zámek Lednice

Původní lednickou tvrz nahradil v 16. století renesanční zámek, na nějž navázaly barokní úpravy. V letech 1846–1858 nechal kníže Alois II. z Liechtensteinu provést závěrečnou přestavbu vedenou architektem Jiřím Wingelmüllerem, která vtiskla zámku jeho dnešní pohádkovou tvář.

Britský historik David Lawson Jacques, PhD, OBE upozorňuje na výmluvnou uměleckou paralelu mezi architekturou lednického zámku a Turnerovými vyobrazeními hradu Belvoir, s nimiž se Alois II. téměř jistě setkal na svých cestách.

Interiéry zámku Lednice jsou proslulé jemně řezanými kazetovými stropy a tyrkysovým či rudým barevným laděním. Jedním z nejobdivovanějších prvků je točité schodiště v knihovně, vyřezané z jediného kusu dubu bez použití hřebíků.

Lednický palmový skleník s litinovou a skleněnou fasádou

Zámecký skleník

Palmový skleník

Devadesát dva metrů dlouhý skleník stojí na samonosných litinových sloupech ve tvaru bambusových stvolů s ozdobnými listovými pochvami. Roste v něm zhruba 250 druhů tropických a subtropických rostlin. Nejslavnějším obyvatelem skleníku je Encephalartos altensteinii, cykas palmovitého vzezření, jehož stáří se odhaduje na 300 až 400 let – jde tak o nejstarší cykas v České republice.

Zobrazování rostlin z lednického palmového skleníku pomohlo světově proslulým bratrům Bauerům dosáhnout vrcholu v oboru botanické ilustrace.

Benátská kašna v zahradách lednického zámku

Francouzská zahrada

Benátská fontána

Fontána stojí na terase přímo nad francouzským parterem. Pravděpodobně byla postavena podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally kolem roku 1635 liechtensteinským kameníkem Pietrem Madernem. Její model je uchováván ve sbírkách Pražského hradu.

Jemné detaily fontány zdobí vodní motivy, akantové listy a mytologické postavy. Tato manýristická fontána tak patří k nejelegantnějším a nejfotogeničtějším prvkům lednických zámeckých zahrad.

Lednický minaret tyčící se nad krajinou parku

Ikona od Hardtmutha

Minaret

Působivá šedesátimetrová rozhledna je nejvyšším minaretem mimo islámský svět. Zároveň je nejstarší dochovanou rozhlednou v České republice a jediným minaretem v zemi.

Stavba kdysi narazila na značný odpor místních obyvatel i církve. Aby Liechtensteinové oba tábory utišili a obešli náboženská omezení, oficiálně označili budovu za rozhlednu a galerii.

Minaret, navržený Josephem Hardtmuthem, je mistrovským dílem maurského romantismu. Sám Hardtmuth, znechucený drahými a špinavými tuhami dováženými z Anglie, při skicování vynalezl moderní tužku, kterou dnes známe pod značkou Koh-i-Noor Hardtmuth.

Maurská vodárna v Lednickém parku

Průmyslová krása

Maurská vodárna

Maurská vodárna je funkční historická památka, ve které je dodnes umístěn jeden z nejstarších dochovaných systémů vodních turbín v regionu. Kdysi dodával elektřinu zámku i obci.

Byla původně postavena v polovině 17. století pro správu zahradního vodního systému. V roce 1836 ji architekt Jiří Wingelmüller přestavěl do dnešní podoby v maurském slohu, aby zakryl její průmyslové určení.

Maurská vodárna je také hlavním nástupním místem pro vyhlídkové plavby lodí.

Janův hrad v Lednicko-valtickém areálu

Živá zřícenina

Janův hrad

V meandru řeky Dyje, asi 4 km východně od lednického zámku, stojí Janův hrad – „živá zřícenina“, kterou v roce 1801 navrhl Joseph Hardtmuth jako obyvatelnou stavbu. Sloužila jako lovecký zámeček, kde se rod Liechtensteinů scházel k velkolepým hostinám po skončení honů.

Přestože jde o „nepravou“ zříceninu z 19. století, byla postavena z kamene a podle architektonických principů, jež napodobují skutečné zříceniny tvrzí ze 13. století, které kdysi střežily zdejší říční brody.

Pokračujte ve cestě

Z Lednice do širšího příběhu

Lednice přímo navazuje na inženýrský příběh Josepha Hardtmutha, botanický příběh bratří Bauerů a širší síť destinací zahrnující Valtice a Mikulov.